Jak udělat, aby pes voněl příjemně: praktický návod pro vlastníky

Je vám známá ta chvíle? Přijde pes k vám na klín, zvedne hlavu, a vy si najednou všimnete, že z něj přichází ten zápach. Ne ten špatný zápach z mokré srsti po procházce, ale ten hluboký, trvalý, který se neodpouští ani po koupeli. Nejste sami. Tisíce vlastníků psů v Česku se s tím každý den potýkají. A většina z nich si myslí, že to je jen otázka čistoty. Ale není.

Proč pes vůbec voní? Není to jen o špíně

Pes není záměrně špatně vonějící zvíře. Pokud voní, děje se něco v jeho těle. Zápach je signál - jako kašel u člověka. Nejčastější příčiny nejsou ty, které si většina lidí myslí.

První z nich je zánět zubů a dásní. Ano, i když pes ještě neztratil žádné zuby, může mít v ústech aktivní infekci. Bakterie se množí v zubním plaku, rozkládají zbytky jídla a vydávají pach, který se šíří do dýchacích cest. Výsledek? Pes voní jako zkažené maso z krabice. Podle studie Veterinární fakulty Univerzity Brno z roku 2024 má přes 78 % psů starších 3 let přítomnost zánětu dásní, z nichž 42 % má zápach z úst jako hlavní příznak.

Druhá příčina je zánět sluchových kanálků. Pes si škrábe uši, tře je o zem, má černý, mastný výtok. To není jen špína - je to bakteriální nebo kvasinková infekce. Tyto organismy vydávají silný, kyselý, často „kvasný“ pach. Někteří vlastníci si myslí, že to je jen „špinavé uši“ a začnou je čistit alkoholem. To je chyba. Zhorší to stav a může poškodit sluchový kanál.

Třetí příčina - zánět analních žláz. Ano, ty malé žlázky pod ocasem. Když nejsou pravidelně vyprázdňovány, hromadí se v nich hustá, tmavá hmotnost. Ta začne zkažit, vydávat zápach podobný rybě nebo hnilobě. Pes se při chůzi otírá o zem, tře zadky o koberce. To není nechutná návyková věc - je to bolest. A ten pach? Je silnější než všechno, co jste kdy cítili.

Co dělat, když pes voní - krok za krokem

Nechte si to říct: koupel, šampon, parfém, vodní vlažná sprcha - to všechno je jen zákryt. Neřeší příčinu. A když ji neřešíte, zápach se vrátí za dva dny. Tady je to, co opravdu funguje.

1. Zkontrolujte ústa. Otevřete mu ústa. Podívejte se na zuby - jsou žluté nebo zelené? Vypadají dásně červené a oteklé? Pokud ano, potřebuje návštěvu veterináře. Ne čistění, ale ošetření. Zánět dásní se léčí očištěním pod zákrytem, někdy i vytahováním zubů. Nečekáte, až se to samo vyřeší.
2. Zkontrolujte uši. Připomeňte si, jak vypadají vaše vlastní uši, když máte infekci. Váš pes nemá jinak. Pokud má výtok, zápach nebo červenost, nečistěte to doma. Přiveďte ho na vyšetření. Veterinář vezme vzorek a řekne, jestli je to bakterie nebo kvasinky. Léčba je úplně jiná. Kvasinková infekce vyžaduje antifungální kapky, ne jen čištění.
3. Zkontrolujte zadky. Při procházce se pes otírá? Při sednutí se snaží zasunout ocas mezi nohy? To je varovný signál. Zvedněte mu ocas a podívejte se pod ocas. Jsou tam tmavé, mastné skvrny? Je tam zápach? Pokud ano, musíte zkontrolovat analní žlázy. Některé psy je třeba pravidelně vyprázdňovat - některým to dělá veterinář, některým to naučíte vyprázdňovat doma. Ale nezapomeňte: pokud to děláte, musíte to dělat správně. Špatný postup může způsobit poškození nebo infekci.
4. Zkontrolujte kůži. Někdy voní celý pes, protože má dermatitidu. Kůže je červená, šupinatá, svědí. Bakterie a kvasinky se na ní množí. To vydává zápach podobný kyselému sýru nebo kyselému mléku. V takovém případě potřebuje pes speciální šampon (s chlorhexidinem nebo kyselinou salicylovou), někdy i léky proti alergii. Neberete ho na koupel do obchodního šamponu - ten může jen zhoršit stav.
5. Zkontrolujte stravu. Nejde o to, jestli je to dražší krmivo. Jde o to, jestli je to krmivo, které se mu tráví. Pokud jíte psa krmivem s plnými obilovinami, výplňovými látkami nebo nízkou kvalitou bílkovin, jeho stolice bude mít zápach. A ten zápach se přenáší i na kůži a srst. Zkuste přejít na krmivo s jednoduchými složkami - například s jedním zdrojem bílkovin (kuře, hovězí maso) a bez kukuřice, pšenice nebo soje. Po týdnu uvidíte rozdíl.

Co nepřináší řešení - a proč to děláte špatně

Nejčastější chyba? Používání parfémů, správ, aerosolů a „vonících“ šamponů. To je jako dát člověku s infekcí plic parfém na krk. Zákryt. Ne léčba.

Nebo - koupel dvakrát týdně. To je špatně. Kůže psa má jinou pH hodnotu než lidská. Časté koupelí ničí její přirozenou ochranu. Výsledek? Kůže se suší, vznikají šupinky, bakterie se množí ještě více. Koupel by měla být jen jednou za 6-8 týdnů, pokud není potřeba léčit nějaký stav.

Nebo - „to je jen jeho přirozený pach“. To je nejnebezpečnější myšlenka. Pes není „tak vytvořený“. Když voní, je nemocný. A nemoc se nevyléčí tím, že si to necháte zaslechnout.

Co můžete dělat doma - bez návštěvy veterináře

Ne všechno vyžaduje návštěvu kliniky. Některé věci můžete řešit doma - ale jen jako doplněk k léčbě.

• Čistěte zuby třikrát týdně. Používejte zubní kartáček pro psy a zubní pastu určenou pro zvířata. Nikdy nekupujte lidskou pastu - obsahuje fluor, který je pro psy jedovatý.
• Čistěte uši jednou týdně speciálním čisticím roztokem (najdete ho v veterinární lékárně). Ne používejte vatu - použijte kapesník nebo hadřík, kterým jen očistíte vnější část kanálu. Voda nebo alkohol nejsou vhodné.
• Podívejte se na stolici. Je-li stolice výrazně zápachová, je to signál. Pokud je měkká, má zápach, je tmavá - může to být problém s trávením nebo parazity. Přineste vzorek na kontrolu.
• Používejte přírodní šampony. Pokud musíte koupel dělat, vyberte šampon s aloe verou, oveskou nebo kyselinou mléčnou. Tyto látky udržují pH kůže v rovnováze.

Když už musíte jít k veterináři - co říct

Nejdůležitější je popsat přesně, co se děje. Neříkejte: „Pes voní.“ Řekněte:

• Kde přesně voní? (Ústa? Uši? Zadky? Celý pes?)
• Jaký je to pach? (Ryba? Kvasný? Hnilobný? Kyselý?)
• Kdy to začalo? (Hned po koupeli? Po změně krmiva?)
• Co jiného se děje? (Tře ocas? Škrábe uši? Má ztrátu chuti k jídlu?)

Tyto informace pomohou veterináři rychleji najít příčinu. Ne každý pach je stejný. A každá příčina vyžaduje jinou léčbu.

Co se stane, když to necháte být?

Nejhorší není zápach. Nejhorší je, co se za ním skrývá.

Zánět dásní může vést k ztrátě zubů, infekci krve a poškození srdce. Zánět uší může způsobit trvalé poškození sluchu nebo dokonce paralýzu tváře. Zablokované analní žlázy mohou prasknout a způsobit absces - to znamená operaci a dlouhou léčbu antibiotiky. Dermatitida může přejít v chronickou nemoc, která vyžaduje léčbu celý život.

Pes nevědí, že voní špatně. Ale on vědí, že to bolelo. A když to necháte být, on se jen stáhne. Přestane se k vám přibližovat. Přestane si sednout na klín. A vy si to vůbec nevšimnete - až bude příliš pozdě.