Kočka se na tebe podívá, zatáhne ocasem, zamňouká a ty se ptáš: Co to teď chce? Většina lidí si myslí, že kočky neumí mluvit. Ale to není pravda. Kočky mluví - jen ne anglicky, česky ani žádným jazykem, který bys pochopil hned. Musíš se naučit jejich jazyk. A když ho poznáš, uvidíš, že tě pozorují, sledují a chtějí s tebou komunikovat. Každý mňouk, každý pohyb ocasu, každý pohled je věta.
Co tvoje kočka chce říct, když tě zírá?
Když tvoje kočka sedí na okně a zírá na tebe, neznamená to, že je nudná. Znamená to, že tě pozoruje. Kočky jsou přirozeně pozorovatelé. Když tě zírá z dálky, často jen zjišťuje, jestli jsi v klidu, jestli se pohybuješ, jestli jsi připravený na nějakou akci - třeba když se chystáš jít do kuchyně. Pokud ti kočka zírá přímo do očí a nevypouští pohled, je to znamení důvěry. V divočině by kočka takto zírala na nepřítele. U domácí kočky je to znamení: „Vím, že jsi bezpečný.“
Naopak, když ti kočka rychle odkloní oči nebo mrkne pomalu, je to jejich verze polibku. Pomalé mrknutí je kočičí způsob, jak říct: „Nemám strach. Jsem v klidu.“ Pokud chceš navázat kontakt, zkus to samé - pomalu mrkni na ni. Často odpoví stejně. To není náhoda. To je komunikace.
Mňoukání: nejen „chci jíst“
Většina lidí si myslí, že kočka mňouká jen když má hlad. To je jen začátek. Kočky mňoukají především k lidem. U ostatních koček se spíš komunikují tělem, pachem nebo tichými zvuky. S lidmi ale mňoukají jako děti - aby získaly pozornost.
Když ti kočka mňouká krátkým, vysokým zvukem, když tě sleduje od kuchyně ke dveřím, pravděpodobně chce jíst. Když mňouká déle, s nádechem úzkosti, může mít bolest. To je důležité: změna v mňoukání je často první příznak onemocnění. Pokud tvá kočka dříve mňoukala jen párkrát denně a teď mňouká neustále, hledá tě, přichází k tobě s mňoukáním a pak se odvrací - může mít bolest kloubů, problémy s ledvinami nebo hyperthyreózu. Tyto nemoci u koček jsou časté, ale často je přehlížíme, protože si myslíme, že „jen mňouká“.
Ocas: jejich nejvýraznější výraz
Ocas kočky je její většinový jazyk. Když má ocas nahoru, jako praporek, je šťastná a vítá tě. Když se ocas náhle začne třást na konci, je v rozporu - chce něco, ale není si jistá. Když ho náhle zatřese jako bič, je naštvaná nebo strašně vyčerpaná. A když má ocas vypuštěný, jako „kočičí češi“, je v panice. Tohle je často známka bolesti nebo strachu.
Pokud si všimneš, že tvoje kočka často zvedá ocas, ale najednou ho drží nízko a nechce se pohybovat, může to být příznak bolesti břicha, zánětu močového měchýře nebo problémů s páteří. Kočky se snaží předstírat, že všechno je v pořádku. Pokud se jejich ocas změní, je to signál, který bys měl vzít vážně.
Tření o nohy: nejen „dávej jídlo“
Když ti kočka tře hlavu o nohy, nejen tě vítá. Tře o tebe své zápachové žlázy, které jsou na tváři a na ocasu. Tím říká: „Ty jsi můj.“ Je to způsob, jak označit teritorium - ale ne jako agresivní, ale jako láskyplný. Když ti kočka tře hlavu o nohy a zároveň mňouká, je to kombinace: „Jsem šťastná, že jsi tady, a chci, abys se mnou byl.“
Ale když tře hlavu o nohy a potom najednou utíká, nebo se začne louskávat, může to být příznak alergie, kůžních problémů nebo bolesti. Některé kočky se třou o věci, když mají svědění - třeba kvůli parazitům nebo potravinové alergii. Pokud si všimneš, že se tře častěji než obvykle, a zároveň má šupinky nebo ztrácí srst, zkontroluj ji u veterináře.
Zvuky, které neznáš: purr, trill, chitter
Purring (pípání) je nejznámější. Ale ne vždy znamená štěstí. Kočky pípají, když jsou šťastné - ale také když jsou v bolesti, při porodu nebo když se snaží samy sebe uklidnit. Pokud tvoje kočka pípá, když je nemocná, a zároveň se vyhýbá, nechce jíst nebo se zvětšil břicho - to není jen klid. To je její způsob, jak se snaží přežít.
Trill je ten krátký, vysoký zvuk, který zní jako „brrr“ nebo „brrr-ow“. Kočky ho používají, když tě chtějí pozvat - třeba k jídlu, když tě vidí jít do kuchyně. To je jejich verze: „Pojď, jdu s tebou.“
Chitter je ten zvuk, který dělají, když vidí ptáky za oknem. Zní jako rychlé „t-t-t-t-t“. To není agresivita. To je jejich přirozený instinkt - připravují se na lovu. Ale když to dělají často, a zároveň mají zvětšené oči, zrychlený dech nebo se třesou, může to být známka stresu. Některé kočky se zhroutí, když nejde lovit. To je psychické vyčerpání.
Když kočka přestane mluvit - to je největší varování
Největší nebezpečí není, když kočka mňouká moc. Je to, když přestane mňoukat vůbec. Pokud tvá kočka dříve byla hlučná, nyní se ti vůbec neozývá, nechodí tě sledovat, nechce se tě dotýkat - to je alarm. Kočky se snaží předstírat, že všechno je v pořádku, i když mají bolest. Když přestanou komunikovat, znamená to, že už nemají sílu. To je častý příznak onemocnění ledvin, diabetes, rakoviny nebo zánětu močového měchýře.
Pokud se tvá kočka změnila: nechce jíst, nechce se hýbat, nechce tě zírat, nechce mňoukat - nečkej. Jdi k veterináři. Nejde o to, jestli je „jen líná“. Jde o to, jestli má bolest, kterou neumí vyjádřit jinak.
Co dělat, když chceš lépe rozumět své kočce?
- Pozoruj každý den: zaznamenej, kdy mňouká, kde sedí, jak se chová. Vezmi si poznámkový blok.
- Nepředpokládej, že „mňouká jen proto, že má hlad“. Zkoumej kontext.
- Uč se pozorovat její ocas, uši, oči. Každý pohyb má význam.
- Když se něco změní - jen o 10 % - zkontroluj ji u veterináře. Nečkej na závažnější příznaky.
- Nech kočku, aby ti komunikovala na její vlastní úrovni. Nevyžaduj, aby tě pochopila. Pojď jí naproti.
Co kočky neříkají - a co lidé špatně rozumí
Lidé si často myslí, že kočky jsou „chladné“ nebo „nepřátelské“. To není pravda. Kočky nejsou nepřátelské - jsou jen jiné. Nechápou lidský jazyk, ale rozumí tvému tónu hlasu, pohybu ruky, rychlosti kroku. Když k ní promluvíš tiše a pomalu, mluvíš jejím jazykem. Když křičíš, náhle se pohybuješ, nebo ji chytáš za krk, přestane tě poslouchat. Ne protože je zlý. Protože se bojí.
Kočky nechápou tresty. Když jí křičíš, protože přeskočila na stůl, neříkáš jí „ne“, říkáš jí: „Jsi nebezpečná.“ A ona se zavře. A přestane tě mluvit.
Kočky potřebují bezpečí. Ne kontrolu. Když jim dáš prostor, budou ti mluvit. Když jim dáš čas, naučí se tě poznat. A když jim dáš pozornost - ne jen když chtějí jíst - budou ti mluvit každý den.