Kdo někdy neslyšel zpoza gauče tiché "pfff..." a nezasmál se, jako by to byla nejlegračnější věc na světě? Ale není nic veselého na tom, když vám pes hledí provinile do očí, když celá domácnost ucukne před silným zápachem. Psi prostě prdí. Častěji, voňavěji a (přiznejme si) někdy hlučněji než bychom čekali. Záhada psí plynatosti není jenom trapná historka do rodinného albíčka. Ve světě veterinární medicíny představují prdy docela zajímavý ukazatel zdraví. Tak co se děje v psím bříšku, když náš chlupatý mazlíček nadměrně prdí?
Proč psi prdí a co se děje v jejich těle
Nadýmání u psa má kořeny v trávicím systému, podobně jako u lidí. Když pes sežere potravu, jeho žaludek a střeva začnou rozkládat složky krmiva. Při tomto procesu vznikají plyny – převážně oxid uhličitý, vodík, dusík a metan. A ten nepříjemný zápach? Ten má na svědomí síra, která se uvolňuje hlavně při trávení bílkovin. Není výjimkou, že některý pes prdí častěji než jiný — záleží na rase, věku i individuálních zvyklostech.
Vědecky ověřená fakta mluví jasně: psi malých a brachycefalických plemen (mops, buldog, francouzský buldoček) trpí větším nadýmáním než velcí, úzkonosí jedinci. Za tím často stojí jejich způsob pojídání – hltají krmivo, polykají hodně vzduchu a jejich trávení není zrovna v TOP stavu. Britská studie z univerzity v Bristolu z roku 2022 prokázala, že u francouzských buldočků převažuje vyšší produkce síry ve střevech a více fermentačních procesů, což znamená intenzivnější zápach i vyšší frekvenci plynných "neštěstí".
Další známý důvod? Rychlá změna krmiva nebo strava s vysokým obsahem vlákniny, sóji či laciných zbytků masa. Když se pes nají zbytků z vašeho talíře nebo "vyluxuje" odpadky, připravte se na plynovou show. Trávicí trakt psů není na takové experimenty stavěný – některé suroviny rozloží rychle, jiné vůbec. Nezřídka si tak sami zaděláme na potíže, když rozmazlujeme svá zvířata "pamlsky z lásky".
Někdy za psíma prdama stojí i zdraví – konkrétně nerovnováha střevní mikroflóry, intolerance na některé složky potravy (například laktóza nebo lepek) či chronická onemocnění – například záněty střev nebo slinivky břišní. Často se plynatost objeví po užívání antibiotik nebo stresových situacích – například při změně prostředí, přestěhování nebo konečně po delší cestě autem. Stojí za to sledovat, kdy a po čem psa nadýmání trápí nejvíce.
Roli hraje i věk. Psi-staršíci už mívají unavenější střevní trakt, méně efektivní trávení a více "ujíždějí" na plynné excesy, které byly v mládí spíše výjimkou. Někdy se může přidat horší pohyb a menší tělesná aktivita, což zhoršuje pravidelné vyprazdňování střev a vede i k častějšímu nadýmání.
Věděli jste, že rekordmanem v intenzitě prdů mezi psy je právě francouzský buldoček? Měření v britské laboratoři ukázala, že jejich plyny jsou až dvakrát "voňavější" než prdy průměrného labradora. Takže pokud by existovala žebříček – buldočci by kralovali s velkým náskokem.
Čím může plynatost psa signalizovat zdravotní problém
Je rozdíl mezi občasným prdem a takovým, který je častý, smrdí jako kanalizace a doprovází ho další příznaky. Pokud si všimnete, že pes prdí víc než dřív, a ještě navíc má průjem, zvrací nebo vypadá nespokojeně, zpozorněte. Často je právě nadýmání jedním z prvních signálů, že trávení něco nesedí.
Veterináři často upozorňují – pokud se náhlé plyny objeví z ničeho nic a spojí se k nim i další příznaky (nafouklé břicho, úbytek chuti k jídlu, apatie, bolestivost při dotyku břicha), je na místě rychlá návštěva odborníka. V krajním případě se může rozvíjet například torze žaludku (žaludeční dilatace a volvulus), která vyžaduje okamžitou operaci. S hladovým psem, který si najednou lehá na bok, chroptí a sténá, není čas váhat.
Častá, hodně zapáchající plynatost může signalizovat alergii na určitou složku potravy – typicky bývá problém s obilovinami, sójou doslova "dupající" ve střevech, méně často s laktózou (většina psů mléčné výrobky nesnáší vůbec nebo jen v malém množství). U některých plemen jako je west highland white teriér či kokršpaněl se objevuje dědičné onemocnění slinivky břišní (exokrinní pankreatická insuficience), kde je silná plynatost jedním z hlavních příznaků. Pozor také na parazity nebo střevní infekce.
Speciální pozornost si zaslouží pes v rekonvalescenci – například po antibiotikách, která naruší střevní mikroflóru, bývá plynatost často spojena s průjmem nebo nechutenstvím. Někdy stačí dočasně zařadit probiotika (koupíte u veterináře i bez receptu), jindy je nutná kompletnější úprava jídelníčku. Pokud pes ztrádá, ztrácí váhu nebo má opakované záněty uší a kůže, hledejte původ v potravní alergii – někdy jsou prdy doslova signální můstek, že "tady něco neklape".
V tabulce najdete přehled, které projevy plynatosti by vás měly vést k veterináři:
| Příznak | Pravděpodobný problém | Doporučený postup |
|---|---|---|
| Náhlé, silné nadýmání | Překrmení, špatná strava | Úprava krmiva, pozor na odpadky |
| Bolestivé břicho, neklid | Žaludeční torze, gastritida | Okamžitě k veterináři |
| Plynatost s průjmem a zvracením | Infekce, intolerance, paraziti | Návštěva veterináře, vyšetření stolice |
| Zápach s hubnutím, svěděním | Alergie, slinivka | Vyřazení podezřelých složek, krevní testy |
| Po antibiotikách, s průjmem | Rozhozená mikroflóra | Probiotika, šetrná dieta |
Důležité je mít na paměti, že pravidelný veterinární dohled a rozumná výživa jsou základ. Dlouhodobý zápach, bolesti nebo hmatatelné "šustění" v břiše znamenají, že tělo psa doslova volá o pomoc.
Jak by měl vypadat ideální jídelníček pro psa s nadýmáním
Při plynatosti je otázka krmiva naprosto zásadní. Věřte nebo ne, téměř 80 % problémů s nadýmáním psa řeší správně nastavený jídelníček. Prvním krokem je vynechání všech zbytků ze stolu – lidské potraviny jsou často pro psí trávení zbytečně tučné, kořeněné nebo jednoduše nevhodné (čokoláda, cibule, luštěniny). Také velké množství mléčných výrobků, ať už je to sýr nebo jogurt, není pro každého psa ideální.
Vhodnější jsou granule s nižším obsahem obilovin (grain free receptury), zaměřené spíše na živočišné bílkoviny, s minimem konzervantů a barviv. Podstatné je složení – první složkou by mělo být maso, kvalitní tuky a lehce stravitelná rýže nebo brambory. Pokud pes trpí opravdu silnou plynatostí, vyplatí se vybírat hypoalergenní nebo monoproteinové diety, kde přesně víte, co pes jí.
Velmi častou chybou je rychlá změna krmiva – střevní mikrobiom nestíhá reagovat a důsledkem je právě nadměrná plynatost, průjem nebo zvracení. Jak tedy měnit krmivo správně? Ideálně pomalu, během 7–10 dnů postupně míchat staré a nové krmivo, aby si střeva zvykla. Pokud dáváte domácí stravu, snažte se o pestrost, dostatek masa, zeleniny (mrkev, cuketa, okurka) a malého množství rýže. Luštěniny, česnek, cibuli a kořeněná jídla vyřaďte úplně.
Speciálně citliví psi často reagují na sojové produkty nebo kukuřici – i tyto složky mohou být zdrojem fermentačních procesů a zápachu. Vždy je vhodné sledovat složení granulí a pro psí seniory vybírat receptury "senior" s o něco lehčí stravitelností.
Dobře funguje i denní rutina – krmit menšími porcemi dvakrát až třikrát denně, nenechávat psa hltat potravu (existují speciální protihltače nebo misky s překážkami). Pokud má pes sklony ke "goblení", pomáhá nasypat granule do hlavolamu nebo dřevěné hračky – zabaví se, jí pomaleji a méně polyká vzduch.
Je-li podezření na narušenou mikroflóru po antibiotikách, dávkujte cca 10 dní veterinární probiotika. Lze podávat i domácí kefír, jogurt nebo syrovátku (pozor na intoleranci laktózy!).
Tipy, jak omezit plynatost u psů – co opravdu funguje
Neexistuje zázračná tabletka, po které se psí plyny nadobro vytratí. Ale pár osvědčených triků opravdu pomáhá. Tím hlavním je vždy prevence – tedy správné složení stravy, pravidelný režim a dostatek pohybu.
Co by ve vaší denní rutině nemělo chybět?
- Dostatek každodenního pohybu – procházka třikrát denně pomáhá střevní peristaltice. Ležící pes má trávení pomalé a plyny se hromadí.
- Krmte v menších porcích vícekrát denně – jednorázová velká dávka krmiva způsobuje přetížení trávicího traktu.
- Vsaďte na kvalitní krmivo s vysokým obsahem masa a snadnou stravitelností.
- Vyhněte se "pamlskům" z lidského jídelníčku – hlavně tučná jídla, smažená jídla, kořeněné omáčky, mléčné dezerty a pekařské výrobky.
- Používejte speciální protihltače pro psy, kteří rádi hltají.
- Pravidelná veterinární kontrola – u starších psů, psů po nemoci nebo těch, co mají slabší trávení, doporučuje se jednou ročně kontrola krve a ultrazvuk břicha.
- Po antibiotikách nasadit na deset dní probiotika (dle doporučení veterináře nebo balení pro psy).
- Sledovat složení krmiva a případně testovat hypoalergenní diety při podezření na potravní intoleranci.
Nezapomeňte, že pes, který dlouhodobě prdí "na celý byt", trpí i sníženým sebevědomím – častý zápach ho může stresovat. U některých plemen pomáhá aromaterapie – například uklidňující esenciální oleje na pelíšek (ale nikdy na srst ani do jídla!). Pokud si nejste jisti, poraďte se vždy s odborníkem.
Osvědčená domácí rada některých kynologů: při přechodu na nové krmivo zařadit na 3-4 dny syrovou mrkev (oloupanou, nastrouhanou do jídla) a podávat vedle krmiva trošku jogurtu s živou kulturou. Snižuje to fermentační procesy ve střevech a podporuje růst zdravé mikroflóry.
Kdy už je čas řešit psí prdění opravdu s veterinářem
Nikdo nechce vystrašit majitele při každém prdu, ale existují situace, kdy je lepší vzít psa na vyšetření. Patří sem přetrvávající, velmi zapáchající prdy, které jsou doprovázené změnou chuti k jídlu, zvracením, úbytkem váhy, bolestivostí břicha nebo průjmy. Pokud pozorujete, že se pes více olizuje v oblasti konečníku, tře zadní část o podložku, popřípadě se snaží schovat nebo je apatický, na nic nečekejte.
U seniorů a plemen s predispozicí ke gastrointestinálním problémům (buldočci, mopslíci, teriéři) je rozumné mít kontakt na důvěryhodného veterináře. Diagnostika bývá rychlá – základ tvoří vyšetření stolice, krevní obraz, test na potravní alergie a v některých případech ultrazvuk břicha nebo rentgen. Léčba spočívá ve speciální dietě, potravinových doplňcích (probiotika, enzymy) nebo odstranění konkrétních složek ze stravy.
Špatně rozpoznaná chronická plynatost může vést až k závažným stavům: dlouhodobé záněty, úbytek svalstva, snížená imunita nebo i změny chování psa (neklid, stres, úzkost). Proto se vyplatí nepodceňovat ani "obyčejné" prdy. Naštěstí když se podaří najít příčinu – ať už v krmení, pohybu nebo zdravotním stavu – většina psů je za několik týdnů zase ve formě.
Pes prdí nejen jako vtipný člen domácnosti, ale často jako zrcadlo vašeho přístupu ke krmení i zdraví. Dávejte pozor, co jde do jeho misky, držte se osvědčených zvyků a nezanedbávejte pravidelný pohyb. Pokud vůně v bytě začne připomínat vesnický chlév, stačí často pár úprav a všechno se vrátí "do normálu". Pokud si nejste jisti, raději to proberte s veterinářem – pro psa, i pro váš klidný nos!