Pes není robot, a přesto se dost často tváří, že je všechno v pohodě, i když ho něco trápí. Jasně, občas se mu prostě nechce ven nebo má špatnou náladu, ale některé signály fakt není radno přehlížet. Někdy stačí jediný pohled, abyste pochopili, že něco není v pořádku. Jinak to ale bývá rafinovanější a musíme si všímat detailů.
Když člověk chytí rýmu, dá to jasně najevo – smrká, kýchá, stěžuje si. Pes vám ale neřekne „hele, dneska mě bolí břicho“. Proto musíme pozorovat hlavně jeho chování, energii a to, jak vypadá navenek. Často drobnosti rozhodují, jestli zasáhnete včas. A právě to je rozdíl, jestli budete za hrdinu, nebo bude pozdě.
Hodí se vědět, co je pro vašeho psa běžné. Některý spal hodiny i jako štěně, jiný byl vždy hyper. Základ je změna – pes, co normálně dychtivě běhá za míčkem, najednou polehává? Zvykl žrát jako vysavač a teď se v jídle nimrá? Tyhle věci nikdy neignoruju, protože často naznačí, že něco není v pořádku ještě dřív než první fyzické příznaky. Zaměřte se hlavně na věci, které se změnily právě teď oproti tomu, co u psa bylo dlouhodobě normální.
- Co je normální a co už ne
- Varovné změny v chování psa
- Fyzické příznaky, kterým věnovat pozornost
- Domácí sledování a první pomoc
- Kdy už nečekat a jednat
- Prevence a posílení imunity psa
Co je normální a co už ne
Každý pes má svůj typický režim. Třeba některý je od přírody gaučák, jiný vás bude tahat ven už v šest ráno. Co je pro jednoho normální, může být pro jiného divné. Proto je důležité znát svou chlupatou potvoru tak, jak ji znáte – abyste příznaky, co vypadají nenápadně, okamžitě odhalili.
Dobré je vědět základní znaky zdravého psa. Patří sem:
- Rovnoměrné dýchání (ani zrychlené, ani sípavé)
- Normální chuť k jídlu (žere s chutí, neodmítá nebo nehltá všechno naráz několikrát víc než běžně)
- Energie přiměřeně věku – štěňata jsou divoši, senioři klidnější, ale změna do ospalosti nebo neklidu je vždy signál
- Pravidelné močení a stolice, bez vody, krve nebo neobvyklého zápachu
- Žádné viditelné rány, otoky, nebo zarudnutí na kůži
- Čisté oči, uši a čenich
Jakmile u svého psa zaznamenáte naopak tyto změny:
- Náhlé polehávání, apatie nebo nadměrná únava
- Odmítání jídla nebo vody
- Nápadný zápach z tlamy, slinění, kašel
- Průjem, zácpa, změna barvy nebo tvaru stolice
- Ztížené dýchání, dušnost nebo dýchání s otevřenou tlamou bez aktivity
- Opakované zvracení (i pěna, žluč, krev), nadměrné slinění nebo suchý jazyk
tak je čas být ve střehu. Nemusí to hned znamenat vážné onemocnění, ale tohle jsou typické signály, kdy je fajn konzultovat problémy se zdravím psa s veterinářem.
Podle údajů Asociace veterinářů až 60 % případů, které majitel označí jako „jen líný den“, končí návštěvou veteriny do tří dnů. Proto sledujte nejen extrémy, ale i menší odchylky. Když znáte, co je pro vašeho psa běžné, hned poznáte, že je něco jinak.
Projev | Normální | Varovný znak |
---|---|---|
Energie | Běžná aktivita | Dlouhé spaní, apatie |
Jídlo | Baští s chutí | Nežere, odmítá vodu |
Dýchání | Klidné, tiché | Ztížené, viditelný boj |
Při sledování příznaků je vždy lepší řešit problém dřív, než se vaše pochybnosti promění v průšvih.
Varovné změny v chování psa
Chování každého psa znáte nejlíp vy sami. Právě proto můžete první záchytné body najít právě u změn, které se objeví zničehonic. Psi sice někdy působí, jako že jen mají špatný den, ale často jde o první znaky onemocnění.
- Apatie – Najednou vás pes nevítá u dveří, nechce si hrát nebo většinu času jen polehává? To není náhoda. Rychlé utlumení aktivit je typický příznak potíží, hlavně když byl pes vždy živý.
- Odmítání jídla – Pes běžně „luxuje" misku, a teď o žrádlo ani nezavadí? Jasný výstražný signál. Výrazná změna v chuti k jídlu by vás měla okamžitě zaujmout.
- Nadměrné pití nebo žíznivost – Nenápadně, ale důležitě. Pokud pes začne pít mnohem víc nebo naopak skoro vůbec, něco se děje. To může ukazovat na cukrovku, ledvinové nebo jiné vážné onemocnění.
- Nepřirozený klid nebo nervozita – Něco ho pořád znervózňuje, nebo naopak přestal reagovat na běžné podněty? Pozor na to. Dlouhodobá nervozita může naznačovat bolest nebo nepohodu.
- Agresivita ke známým lidem nebo zvířatům – Nečekané chování většinou nikdy nepřichází bez příčiny. Agresivita může znamenat, že pes něco bolí nebo se necítí v bezpečí.
Každá změna v chování, která trvá víc než den či dva, si žádá pozornost. U některých zdraví psa může jít i o hodiny. Pokud se změny přidružují k dalším příznakům – jako je zvracení, průjem nebo kašel – berte to jako naléhavou výstrahu a kontaktujte veterináře.
Změna chování | Možné příčiny |
---|---|
Apatie, únava | Infekce, bolest, horečka |
Odmítání jídla | Trávící problém, horečka, bolest zubů |
Nervozita, agresivita | Bolest, strach, neurologické problémy |
Chcete mít jistotu? Stačí vést si krátké poznámky, kdy a jak se změny projevily. Není to nic složitého. Budete mít přehled, veterinář má víc informací a pes vyšší šanci na rychlou pomoc.
Fyzické příznaky, kterým věnovat pozornost
Někdy stačí jeden detail a zjistíte, že se něco děje. Nejčastější příznaky onemocnění u psa můžete poznat už podle toho, jak vypadá nebo se hýbe. Následující signály beru pokaždé vážně, protože zkušený veterinář mi řekl, že na podobné změny reagují majitelé často pozdě.
- Teplota těla: Pokud je pes na dotek horký, může mít horečku. Normální teplota psa je kolem 38–39 °C. Když teplota vyskočí přes 39,5 °C, nebo naopak klesne pod 37,5 °C, je to důvod zpozornět.
- Výtok z očí nebo nosu: Průhledný výtok ještě není drama, ale pokud je hnisavý, krvavý nebo s příměsí hlenu, je to známka infekce nebo alergie.
- Průjem a zvracení: Jednorázově dokáže pes překousnout i něco, co by raději neměl, ale pokud je průjem nebo zvracení opakované, zvlášť když trvá víc než den, dejte pozor na dehydrataci.
- Kašel a dýchání: Úporný kašel, sípání nebo dušnost nejsou normální. Když váš pejsek funí nebo těžko dýchá i v klidu, raději nic neriskujte.
- Změny v srsti a kůži: Matná srst, vypadávání chlupů nebo různá ložiska bez srsti často značí na potíže uvnitř těla. Vyrážky, ekzémy nebo zarudnutí bývají příznaky alergií nebo infekcí.
- Oteklé břicho: Najdete-li u psa najednou kulaté, tvrdé nebo nafouknuté břicho (hlavně když se nevyprázdnil), může jít i o životu nebezpečný stav, jako je torze žaludku. Na nic nečekejte.
- Změny močení a stolice: Krev ve stolici nebo moči, zácpa, náhlé pomočování nebo časté močení jsou jasné signály, že je něco špatně s trávením nebo močovým ústrojím.
Příznak | Možná příčina |
---|---|
Horečka | Infekce, zánět |
Průjem | Dietní chyba, virová/bakteriální infekce, paraziti |
Kašel | Nachlazení, srdeční potíže |
Krev v moči | Zánět močových cest, kámen |
Každý pes je jinak odolný a někdo zvládne krátkou indispozici levou zadní. Pokud ale vidíte kombinaci těchto příznaků, nebo je váš pes apatičtější, neztrácejte čas. Lepší být za "přehnaně opatrného", než řešit rozvinuté onemocnění s velkým zpožděním.

Domácí sledování a první pomoc
Když má váš pes zdravotní problém, není potřeba hned propadat panice. Klíčové je neustále sledovat, co se u něj mění. Pokud si nejste jisti, v klidu si pište poznámky – kdy změnil chování, jak dlouho to trvá, co všechno zpozorujete. Tyhle informace se budou hodit u veterináře.
Doma můžete psa jednoduše prohlédnout a zkontrolovat pár věcí, které často prozradí dost:
- Změřte tělesnou teplotu – normální je 37,5–39 °C. Ukněte rektální teploměr a měřte asi dvě minuty. Když má pes nad 39,5 °C, něco se děje.
- Koukněte na dásně – mají být růžové, lesklé a mokré, ne bledé nebo suché.
- Zkuste jemně stisknout kůži na pleci – když zůstane dlouho zvrásněná, může být pes dehydrovaný.
- Pozor na dech – měl by být klidný, bez námahy. Lapání po dechu je varovné.
- Zkontrolujte oči a čumák – oko by mělo být čisté, beze změn v barvě. Nos nesmí být úplně suchý s krustami.
Když už je jasné, že psovi není dobře, jsou situace, kdy můžete doma aspoň trochu pomoct, než dorazíte k veterináři:
- Střevní potíže? Na 12 hodin zkuste hladovku, vodu ale dávejte pořád.
- Zvracení nebo průjem – hlídejte, aby měl pes alespoň trochu vody. Pokud ale neudrží ani vodu, zavolejte veterináři.
- Poranění tlapky nebo menší ranky vydezinfikujte a překryjte čistým obvazem.
- Když má pes úpal (třese se, je přehřátý), dejte ho do stínu a otírejte mokrým ručníkem hlavně břicho a tlapky.
Někdy může pomoct i tabulka pro domácí kontrolu zdraví, abyste na nic nezapomněli:
Kontrolovaný ukazatel | Normální stav | Kdy řešit s veterinářem |
---|---|---|
Teplota | 37,5–39 °C | >39,5 °C nebo <37 °C |
Dásně | Růžové, vlhké | Bledé, modré, suché |
Dech | Klidný, pravidelný | Těžké dýchání, lapání po dechu |
Hydratace | Kůže se vrátí po stisku do 1 s | Kůže zůstává zvrásněná |
Pokud máte jakoukoliv pochybnost, že tenhle onemocnění váš pes jen tak nerozchodí, nebojte se rázně volat veterinu. Vy jste pro psa hlavní záchranná síť. Každá drobnost může znamenat rychlejší uzdravení.
Kdy už nečekat a jednat
Někdy můžete ještě chvíli počkat a psa pozorovat, ale existují situace, kdy je nejlepší neváhat a hned jet k veterináři. Vždycky jde o to, abyste minimalizovali riziko, že se onemocnění rychle zhorší. Následující příznaky jsou už varováním, že mazlíčkovi může jít o život nebo se jeho stav může zhoršit doslova během hodin.
- Apatie, která trvá déle než den – pes je mimo, ignoruje okolí, nechce jít ven ani jíst.
- Opakované zvracení nebo průjem, hlavně pokud obsahuje krev nebo trvá víc než 12 hodin.
- Silné, nápadné kulhání, ochrnutí, nebo náhlé problémy s pohybem.
- Rychlé, těžké dýchání bez zjevné příčiny, případně „funění“ i v klidu.
- Otok břicha, který je citlivý na dotek, pes je neklidný nebo hledá zvláštní polohu při ležení.
- Viditelně bledé nebo namodralé sliznice – mrkněte na dásně nebo vnitřek víček.
- Pokud má pes křeče, silně se třese nebo se chová zmateně – tak to je jasný signál ihned jednat.
- Stopy po úrazu – autonehoda, pády, pokousání, krvácení, zlomeniny.
Veterináři potvrzují, že hlavně rychlá první pomoc rozhoduje u akutních stavů o všem. U psů do 8 kg je třeba jet k doktorovi o dvě hodiny dřív – protože malým plemenům hrozí dehydratace a šok daleko rychleji. Naopak velcí psi mohou určité věci zvládnout lépe, ale ztrátu krve nebo náhlé otoky snášejí hůř. Výjimkou nejsou ani starší psi, kteří reagují na příznaky nemocí mnohem hůř než mladí jedinci.
Stav | Je potřeba jít na veterinu |
---|---|
Krev ve stolici/zvracení | Okamžitě |
Dlouhodobé nechutenství (>24 hodin) | Co nejdřív |
Problémy s dýcháním | Okamžitě |
Křeče, ochrnutí | Okamžitě |
Nečekejte na zázraky. Pokud během pár hodin nedojde ke zlepšení nebo se stav psa zhoršuje, radši hned volejte veterináře. Rychlý zásah často šetří peníze, čas i nervy – a hlavně může zachránit život vašeho psa.
Prevence a posílení imunity psa
Když jde o zdraví psa, lepší je chytat věci v zárodku a nenechat psa dojít až do stavu, kdy už musíte k veterináři běžet. Klasická poučka zní – prevence je základ, a u čtyřnohých parťáků platí dvojnásob.
- Vyvážená strava: Zapomeňte na zbytky od stolu. Kvalitní krmivo dělá divy. U krmení sledujte procento masa, složení a dejte přednost recepturám bez zbytečných aditiv nebo obilovin. Dost vody je taky samozřejmost.
- Dostatek pohybu: Pes, co se každý den projde, proběhne a nemusí být vrcholový sportovec, má větší šanci vyhnout se nemocem. Obezita znamená větší riziko pro mnoho onemocnění včetně cukrovky nebo problémů s klouby.
- Očkování a odčervení: Neodbývejte očkovací plán a pravidelné odčervení – tohle je základ, i když pes vypadá jako nejzdravější na světě. Většina infekcí se přenáší fakt snadno, třeba i jen kontaktu s trávou v parku.
- Prevence parazitů: Kromě vnitřních parazitů je nutné chránit psa taky před klíšťaty, blechami a všenky. Dnes máte na výběr obojky, pipety do srsti, nebo žvýkací tablety.
- Pravidelná kontrola u veterináře: Jednou za rok (klidně i častěji u starších psů) zajděte na prohlídku. Veterinář odhalí, co by vám mohlo uniknout, třeba změny v srdci nebo ledvinách.
Hodně lidí podceňuje vliv psychiky. Dlouhodobý stres imunity psa fakt škodí. Pomáhá, když má pes pravidelný režim, dost mazlení a zábavy. Vědecky prokázané je, že psi, kterým se věnujeme, bývají méně nemocní.
Mrkněte na krátkou tabulku, která ukazuje doporučené preventivní úkony podle věku psa:
Věk psa | Očkování | Odčervení | Prohlídka u veterináře |
---|---|---|---|
1–12 měsíců | Každé 3–4 týdny | Každý měsíc | 2x ročně |
1–7 let | 1x ročně | Každé 3 měsíce | 1x ročně |
nad 7 let | 1x ročně | Každé 3 měsíce | 2x ročně |
Když se budete držet těchto věcí, šance, že vám pes onemocní, je výrazně nižší. A hlavně, každá investice do prevence se vrátí v menších výdajích za léčbu a delší pohodě vašeho psa.