Některá zvířata začnou najednou dýchat tak rychle, že člověk cítí nutkání jim držet packu a říct: „Vydrž, pomůžu ti!“ Dušnost, nebo přesněji řečeno dýchací potíže, nejsou žádná banalita – jde o alarm, který říká, že v těle není něco v pořádku. Není tu prostor pro otálení, je nutné pochopit, proč zvíře dusí a jak nejlépe zakročit, než se něco pokazí úplně. Spousta majitelů možná zná situaci, kdy se jejich pes nebo kočka dusí po běhání, ale dušnost může mít i úplně jiné základy než „jen“ únavu. Málokdo ví, že dušnost nemusí být vždy spojena se srdcem nebo plícemi. Někdy za problémy může nervový systém, náhlý šok, alergická reakce nebo i cizí těleso v dýchacích cestách. Dokonce i špatně padnoucí obojek může způsobit, že zvíře začne lapavě dýchat. Každopádně dušnost není věc, kterou bychom měli ignorovat nebo odkládat.
Hlavní příčiny dušnosti u zvířat
Na prvním místě je dobré rozlišit, jestli je dušnost akutní – tedy začala náhle a dramaticky – nebo chronická, která se vyvíjí pozvolna. Akutní dušnost může například způsobit vdechnutí hračky, silná alergická reakce, plicní edém nebo úpal. U psů je častým viníkem horké auto nebo rozžhavený chodník, což vede k přehřátí a poškození dýchacích orgánů. Chronická dušnost se obvykle váže k nemocem srdce, cév a plic. Starší psi a kočky často trpí onemocněním srdce, kdy se tekutina hromadí v plicích a zvíře nemůže normálně dýchat. Koťata i štěňata jsou náchylnější ke virovým a bakteriálním infekcím, které způsobují zánět dýchacích cest. Nebezpečnou kapitolou je i astma. Zatímco u lidí si ho spojujeme hlavně s dětstvím, u koček je naopak časté u dospělých zvířat, která reagují přecitlivěle na prach, parfém nebo cigaretový kouř. Příčinou dušnosti ale může být také nádor, zlámaná žebra po autonehodě nebo dokonce kousnutí hmyzem. Roli hrají taky vrozené vady. Například u mopsů a buldočků často dochází ke zploštění čumáku a zúžení dýchacích cest, což s sebou každé léto přináší výjevy funících a sípajících domácích mazlíčků.
Jak poznat, že zvíře má dušnost?
Většina majitelů si představí „normální zadýchaného“ psa po procházce s jazykem venku. Tady je ale důležité znát rozdíl mezi rychlým dýcháním a skutečnou dušností. Zvířata s dušností často dýchají nahlas, jako by jim v krku něco překáželo, nasávají vzduch s namáhavým zvukem nebo pískáním. Někdy mají stažený hrudník a zvedají hlavu vysoko, protože v této pozici se jim dýchá o trochu lépe. Kočka může ležet natažená na boku, přestat se mýt a vyhledávat chladná místa. Společným znakem je snaha vyhnout se jakémukoliv pohybu. Jazyk a dásně zvířete bývají bledé, anebo naopak našedlé až namodralé, což jasně ukazuje na nedostatek kyslíku – stav, kdy už jde skutečně o život. Nečekaně se může objevit i kašel, pískání, apatie a strach. Někdy se nejdušnější chvíle objeví při spánku, a člověk tak může snadno minout první záchytné body.
První pomoc při dušnosti: Co opravdu pomáhá?
Při setkání s dušným zvířetem je třeba jednat chladně, rychle a hlavně efektivně. Nejprve vždy zvíře přesunout na klidnější místo, daleko od těžkého vzduchu, prašných prostor, kouře nebo jiných alergenů. Hodně pomáhá otevření okna nebo ventilace místnosti čerstvým vzduchem. Nesnažte se zvíře uklidňovat násilím, spíše mu umožněte vybrat si nejpřirozenější pozici. Nikdy mu nenechte kolem krku těsný obojek nebo šátek, může to situaci ještě zhoršit. Pokud má zvíře v tlamě cizí předmět, lze ho opatrně vyndat, ale nikdy nestrkejte prsty hluboko do krku – riskujete zhoršení stavu nebo vlastního poranění. Pro zvířata s chronickým srdečním nebo plicním onemocněním může být užitečné mít doma kyslíkovou masku pro první pomoc (dnes není problém ji objednat online). U akutní dušnosti je ale vždy jediná cesta – okamžitý odvoz na veterinární pohotovost. Zde platí každá minuta.
Pokud chcete mít přehled, podívejte se na jednoduchou tabulku běžných příčin dušnosti podle druhu zvířete:
| Druh zvířete | Nejčastější příčina dušnosti | Rizikové období |
|---|---|---|
| Pes | Přehřátí, srdeční selhání, cizí těleso, alergie | Léto, stáří, zánět horních cest dýchacích |
| Kočka | Astma, srdeční selhání, plicní edém | Celoročně, spíše stáří |
| Kůň | Alergie, námaha, infekce dýchacích cest | Jaro, léto, podzim |
| Hlodavec | Infekce dýchacích cest, stres | Při přepravě, v chladném počasí |
Kdy je čas na veterináře a jaká vyšetření čekat?
Na váhání není místo ve chvíli, kdy se zvíře dusí, dýchá jen otevřenou tlamou, má modré dásně, nebo nezvykle upadá do apatie. Varováním je i situace, kdy dušnost po chvíli sama neodezní. Veterinář začne prohlídkou – změří teplotu, poslechne srdce a plíce fonendoskopem a velmi pečlivě sleduje pohyby hrudníku. Ve většině případů přichází na řadu rentgen, který odkryje zánět, tekutinu, cizí těleso nebo nádor. U koček a malých psů je někdy nutné provést ultrazvuk srdce (echokardiografii). Pokud má veterinář podezření na infekci, nasadí antibiotika nebo antivirotika, příp. zaléčí alergickou reakci. U srdečních potíží lze nasadit diuretika a další podpůrné léky, které snižují otok plic. Pokud má zvíře astma, je velmi vhodné přeorientovat domácnost na hypoalergenní režim: častěji větrat, odstranit vonné svíčky a omezit cigarety v bytě. Někde pomůže i inhalátor.
Očekávejte, že v ordinaci se může stát prakticky cokoli – od rychlé resuscitace, přes kyslíkovou terapii až po chirurgický zákrok, pokud je v dýchacích cestách cizí těleso a nedá se vyjmout jinak. Běžná je i laboratorní analýza krve, která ukáže, jak moc je v těle zvířete kyslíku a zda nemá rozjeté další skryté problémy, například selhání ledvin nebo dekompenzaci metabolismu.
Prevence a tipy pro bezpečné dýchání domácích mazlíčků
To nejdůležitější, co pro své zvíře můžete udělat? Hlídání okolních podmínek a zdravého životního stylu. Psi i kočky by měli mít přístup ke stinnému místu a čerstvé vodě, hlavně v horkých dnech. U brachycefalických plemen, jako je mops nebo buldoček, úplně zapomeňte na procházky kolem poledne nebo na dlouhé sporty, pokud venku řádí třicítky. Pravidelně kontrolujte, jestli neexistuje riziko vdechnutí cizího předmětu – ať už jde o psí hračky nebo vysušené granule. U koní sledujte prašnost ve stáji a v době pylových sezon raději vynechejte intenzivní trénink. Myslete taky na včasné očkování proti infekcím dýchacích cest. Zajímavostí je, že některá plemena psů, například border kolie, jsou náchylnější k autoimunitním zánětům plic – takže i když vypadá pes zdravě, jednání „pro jistotu“ nikdy neuškodí.
Myslete na zajištění čerstvého vzduchu doma, vyhněte se kotcům s průvanem nebo naopak přílišnému teplu. Při transportech noste s sebou vodu a při větších výletech nechte zvíře pár minut pauzy každou hodinu. A pokud máte podezření na astma u kočky, zkuste vyměnit stelivo za bezprašné a omezit silné vůně v bytě. Prevence znamená taky pravidelnou návštěvu veterináře a sledování jakýchkoli náznaků, že se dýchání vašeho mazlíčka změnilo.
- Vyhýbejte se aktivnímu kouření v přítomnosti zvířat.
- U některých druhů sledujte příznaky stresu – např. u hlodavců stačí přestěhovat klec do tiché části bytu.
- Kontrolujte stav srsti a kůže, protože kožní parazité u některých plemen rovnou ovlivňují dýchací soustavu (například svrab u psů).
Když už dušnost udeří, neváhejte a jednejte. Zdravé dýchání je pro zvíře i majitele základní jistota klidného života. A pamatujte, jedna minuta rozhoduje o všem.