Co dělat, když praskne vřed - příznaky, rizika a první pomoc

V posledních letech se u dospělých čím dál častěji setkáváme s komplikací, kterou si většina lidí ani nepředstaví - prasklý vřed. Náhlé protržení sliznice žaludku nebo dvanáctníku může během minut přejít na život ohrožující stav. Tento článek vám objasní, co vředy jsou, proč praskají, jak rozpoznat nejkritičtější příznaky a co dělat, dokud nepřijde záchranná služba.

Co je vřed?

Vřed je lokální eroze sliznice žaludku nebo dvanáctníku, která vzniká v důsledku kyselých šťáv a činností enzymů. Většinou jej způsobuje infekce Helicobacter pylori, bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici a narušuje ochrannou bariéru. Další častý spouštěč jsou NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky), které snižují tvorbu prostaglandinů a tím i ochranný výstelkový sekret.

Jak vzniká prasknutí vředu?

Vředy jsou po čase vystaveny vysokému tlaku kyseliny chlorovodíkové. Když ochranná vrstva selže a eroze zasáhne hlubší vrstvy sliznice, dochází ke krvácení a případně i k perforaci -přerušení stěny žaludku či dvanáctníku. Tím se obsah střevní dutiny (trávená potrava, kyseliny, bakterie) dostává do peritoneální dutiny, což okamžitě vyvolává peritonitidu (zánět pobřišnice, tenké membrány, která obaluje břišní orgány). Současně může dojít k masivnímu krvácení (rychlému úniku krve do žaludečního lumenu či do břišní dutiny), což vede ke šoku a rychlému zhoršení vitálních funkcí.

Příznaky a první pomoc při prasklém vředu

• náhlá, silná a křečovitá bolest břicha, často vyzařující do zad nebo pod lopatku;
• bolest může být doprovázena pocitem stlačení a neschopností dýchat zhluboka;
• zvracení, často s krví nebo pěnivým obsahem (známé jako „kávová sedlina“);
• studená, vlhká kůže, tachykardie, nízký krevní tlak - známky šoku;
• závratě, mdloby, rychlá únavnost.

Jakmile se objeví výše uvedené příznaky, volat okamžitě záchrannou službu (155). Do příchodu sanitky můžete postiženému pomoci takto:

1. Polohujte ho na levý bok - tím usnadníte odtok žaludečního obsahu pryč od perforace.
2. Udržujte tělo v teple, ale ne zahřívejte místy (např. horkým obkladem), aby se nevyvolával další šok.
3. Nezadávejte jídlo ani tekutiny - i malé množství může zhoršit peritonitidu.
4. Pokud je poskytnutý prvek, můžete nasadit kyslíkovou masku, ale pozor na nadměrný tlak vzduchu.

Diagnostika - jak lékaři odhalí prasklý vřed?

V nemocnici se nejprve provádí rychlá klinická evaluace a stabilizace vitálních funkcí. Následují klíčové diagnostické metody:

• Endoskopie (rozšířený průzkum vnitřku žaludku pomocí flexibilního kamery) - umožňuje přesně lokalizovat otvor, posoudit rozsah poškození a případně provést hemostázu.
• CT (počítačová tomografie) břicha s kontrastem - rychle odhalí únik tekutiny do peritoneální dutiny a pomůže určit, zda je perforace kompletní.
• Laboratorní testy: krevní obraz (anémie), CRP (zánětlivý marker), elektrolyty a ABG (kyselost krve).

Výsledky často vedou k rozhodnutí o nutnosti chirurgického zákroku.

Léčba akutní komplikace - co nás čeká v nemocnici

Jakmile je potvrzena perforace, léčba je dvojsečná - vyřešit akutní krizi a zabránit budoucím recidivám.

• Chirurgický zákrok: nejčastěji se provádí laparoskopické uzavření perforace a oplach peritoneální dutiny. V těžkých případech je nutná otevřená operace a resektace postižené části žaludku.
• Antibiotická terapie - širokospektrální antibiotika (např. ceftriaxon + metronidazol) jsou podána během operace a pokračují 5‑7 dní.
• Podpora krevního objemu - infuze krystalických roztoků a případně krevní transfuze při těžké ztrátě krve.
• Intenzivní péče - monitorování krevního tlaku, pulsu, saturace a úrovně kyselosti (pH) na jednotce intenzivní péče po operaci.

Úspěšnost operace je vyšší, pokud je provedena do 6‑12 hodin od vzniku perforace.

Prevence a dlouhodobá péče - jak předejít dalším vředům

Po úspěšné léčbě je klíčové zaměřit se na faktory, které vředy vyvolávaly.

• Eradikace Helicobacter pylori (standardní antibiotická terapie, obvykle triple‑terapie s clarithromycinem, amoxicilinem a PPIs) - 100 % úspěšnost při dodržení léčebného režimu.
• Omezení NSAID (nahraďte alternativními analgetiky, např. paracetamolem, pokud to stav dovolí) a pokud jsou nezbytné, užívejte je spolu s inhibitorem protonové pumpy (PPI).
• Pravidelná kontrola pomocí endoskopie (kontrolní vyšetření po 6‑12 měsících, aby se ověřilo, že vřed zhojil), zvláště u pacientů s anamnézou komplikací.
• Zdravá strava: snížit příjem silných kořeněných jídel, kofeinu, alkoholu a kouření - všechny tyto faktory zvyšují sekreci žaludečních kyselin.

Porovnání: gastrický vřed vs. dvanáctníkový vřed

Propojené koncepty

Rozšíření pochopení problematiky prasklého vředu zahrnuje i další související oblasti, které mohou čtenářům pomoci získat kompletní obrázek:

• Peritonitida - stav, který vzniká při úniku obsahu do břišní dutiny a vyžaduje rychlou antibiotickou a chirurgickou intervenci.
• Krvácení - často první signál v případě perforace a může se objevit jako hemateméze (zvracení krve) nebo meléna (černá stolice).
• Helicobacter pylori - hlavní bakteriální příčina chronických vředů a klíčový cíl preventivní terapie.
• NSAID - široce užívané léky, které výrazně zvyšují riziko perforace, zejména při dlouhodobém užívání.
• Endoskopie - diagnostický a terapeutický nástroj, který umožňuje vizualizovat a léčit vředy přímo během vyšetření.

Co dál - další témata ke čtení

Po přečtení tohoto článku můžete rozšířit své znalosti o:

• „Jak správně užívat PPI a minimalizovat vedlejší účinky“ - podrobný průvodce dlouhodobou terapií;
• „Rizika a výhody laparoskopické chirurgie vs. otevřené operace“ - srovnání metod při perforaci vředu;
• „Stravovací režim po operaci vředu - co jíst a čemu se vyhnout“ - praktické tipy pro zotavení.