Víte, co se nejčastěji řeší v diskuzích mezi majiteli koní? Průjem. Nezáleží na tom, jestli máte koně na pastvě, ve stáji, nebo doma hříbě na mléce; jakmile se objeví řídká stolice, nálada padne. První myšlenka? Panika nebo rychlé vymýšlení, co dát koni na průjem, aby se rychle ulevilo. Nejen že průjem vypadá nehezky, ale přílišná ztráta tekutin může koně dostat do maléru během několika hodin. Zajímá vás, kterou dietu zvolit, jaké léky jsou bezpečné a kdy riskujete život svého koně? Nebo jak poznat, že už je čas volat vet? Připravte se dozvědět víc, než čekáte.
Příčiny průjmu u koní: Kde začít pátrat?
Průjem u koně není žádná banalita. Jeden den se pase v pohodě, druhý den najdete v boxu řídké koblížky a začnete se ptát: Kde jsem udělal chybu? Mezi nejčastější příčiny patří náhlá změna krmení, například pokud koni nabídnete šťavnatou trávu, na kterou není zvyklý, nebo mu nasypete příliš mnoho jadrného krmiva. Ale to není všechno. Kůň může reagovat také na stres – stěhování, nový kůň ve stádě, převoz nebo závody. Některé příčiny vás mohou překvapit. Třeba parazité, hlavně strongylidi, mohou vyvolat opravdu silný průjem. Skrytý zánět střev, infekce, koliky, otravy nebo i určité léky (hlavně antibiotika) dokážou rozkolísat střevní mikroflóru natolik, že kůň ztrácí stolici jako voda.
Věděli jste, že podle jedné studie z ČZU se každé dva ze tří případů průjmu u koní pojí se změnami ve složení krmiva nebo vody? Přitom silný průjem může vést až k dehydrataci a ztrátě elektrolytů, což u velkého zvířete představuje rychle postupující problém. Neignorujte ani případy, kdy průjem vznikne po dlouhé léčbě antibiotiky; i zde se může zvrhnout v život ohrožující stav. Tabulka níže ukazuje nejčastější spouštěče podle české terénní studie z roku 2023.
| Příčina průjmu | Podíl případů (%) |
|---|---|
| Rychlá změna krmiva | 34 |
| Stres (převoz, závody) | 22 |
| Parazitózy | 19 |
| Záněty a infekce střev | 15 |
| Otravy rostlinami | 6 |
| Léky a antibiotika | 4 |
Přestože většinu lehčích případů vyřeší dieta a krátký klid, dlouhotrvající průjem, přítomnost krve, horečka nebo apatie koně znamenají signál k rychlému zásahu veterináře. Nezapomínejte, že hříbě má mnohem menší rezervy a rychleji se dostává do nebezpečí.
První pomoc: Co dělat, když kůň dostane průjem
Když objevíte průjem, hlavní je zachovat klid a začít jednat systematicky. Krmení se často stává první věcí, na kterou se zaměříte. Hned zastavte veškeré jadrné krmivo a omezte seno jen na menší, ale častější dávky. Zapomeňte na mačkaný oves, granule, musli i mrkev. Seno je základ, protože obsahuje vlákninu, která pomáhá střeva zklidnit. V žádném případě neizolujte koně bez přístupu k čisté vodě, protože ta je v této chvíli důležitější než žrádlo.
Když chcete podpořit hydrataci, zkuste koni nabídnout vodu s trochou kokosového izotonického roztoku anebo elektrolytů určených pro koně (nejlépe rozpuštěných ve vodě podle návodu na obalu). Doma můžete improvizovat a rozředit jablečný džus s vodou, aby koně nalákal k pití. Sledujte kolik vypije, protože pokud kůň vodu nechce, rychle hrozí dehydratace. Pro zvýšení chuti pít přidávejte trochu soli přímo do žrádla (ale opravdu decentně – stačí lžička na jeden kbelík vody nebo k porci sena) a zvažte zavěsit solný liz blíže k napájedlu.
Generace chovatelů používají na zklidnění střevních potíží obyčejné černé uhlí podávané do žrádla – správná dávka je cca 50-100 g na 500 kg živé hmotnosti, rozdělené do dvou dávek během dne. Funguje jako přírodní absorbent – váže na sebe toxiny ve střevech a mírňuje průběh průjmu. Někteří zkušení chovatelé přidávají i pivovarské kvasnice, které podporují tvorbu prospěšné mikroflóry ve střevech (obvykle stačí jedna hrst na noc či ráno). Samozřejmostí je vždy volný přístup k senu a vodě. Pokud má kůň chuť a průjem není masivní, můžete po 24 hodinách zkusit vařenou rýži (rozvařenou do kaše, nesolenou!), případně jablečné pyré – ale opravdu v malých dávkách jako podpůrné pamlsky.
Nikdy nekombinujte různé "babské rady" najednou, protože některé mohou zhoršit stav. Všechny přípravky typu střevních adsorbentů dávkujte podle doporučení výrobce nebo podle rady veterináře. Pokud máte podezření na otravu, nedávejte nic do úst bez porady s odborníkem!
Kdy volat veterináře: Hranice mezi domácí péčí a rizikem
I když se některé případy dají zvládnout doma, jsou situace, které nečekají. Když kůň vypadá apaticky, nechce žrát ani pít, má horečku (u koně je hranicí 38,5 °C), s obtížemi se postaví nebo dokonce pozorujete krev ve stolici, jakákoli časová prodleva může stát zvíře zdraví – nebo i život. Průjem, který trvá déle než tři dny bez zlepšení, je vždy důvod pro zásah profíka. U malých hříbat nebo oslabených starších koní je potřeba být ještě rychlejší – první známky apatie nebo dehydratace (lepení dásní, vpadlé oko, slabý pulz) znamenají ihned telefon do ordinace!
Veterinář má v arzenálu nejen rehydratační roztoky na infuze, ale také testy na parazity, bakteriální infekce (například salmonelózu nebo clostridie), může diagnostikovat zánět střev, vyloučit koliku a rozhodnout o cílené léčbě. Někdy je nutná izolace koně, zvlášť když má průjem infekčního původu. Zajímají ho detailní informace: jak průjem začal, jestli došlo ke změně krmiva, kontakt s jinými nemocnými koňmi, zda kůň trpěl nějakou nemocí předtím, nebo už něco podobného prodělal. Neberte jako samozřejmost, že "to kůň měl pokaždé a vždy to přešlo". Nemoci jako chronický salmonelózní nebo parazitární průjem můžou vyžadovat i měsíce léčby.
Pokud v okolí není veterinář dostupný a kůň nezvládá přijímat tekutiny, přichází na řadu alespoň první pomoc – kravské mléko (roztok půl na půl s vodou), rozvařená rýžová kaše nebo jablečné pyré, ovšem vždy na radu odborníka. Z domácích terapií nikdy nenasazujte antibiotika nebo silné léky bez jasného pokynu. Častým chybou majitelů je samovolné přidání látky na "svazování střev" pro psy či kočky, to může koni vážně uškodit. Přehled "kdy už je to na veterinu" shrnuje následující seznam:
- Průjem trvá déle než 3 dny.
- Kůň nechce pít nebo žrát déle jak 12 hodin.
- Ospalost, slabost, neschopnost vstát.
- Krev nebo hlen ve stolici.
- Horečka nad 38,5 °C, zrychlený tep a dech.
- Hříbě s průjmem – vždy volat!
Dieta a domácí podpůrná léčba: Co koni prospívá nejvíc
Dietní režim je základ pro zvládání jakéhokoli střevního problému, a průjem není výjimkou. Zní to jednoduše, ale i zde chovatelé často chybují. Začíná to výběrem vhodného sena – ideální je dlouhé, kvalitní, suché a čisté seno bez plísní a prachu. Seno nikdy nebrat ze spodku balíku, kde je často vlhčí a může obsahovat skryté toxiny nebo drobné plísně, jež průjem zhoršují. Staré seno, které již bylo několikrát vytaženo ven a promoklo, raději vyhoďte. Nutným doplňkem je neustálý přístup k čisté vodě; když je teplo, musíte vodu měnit klidně i třikrát denně a sledovat, že kůň opravdu pije (nejen stojí u kýble a olizuje okraj).
Pomáhají pivovarské kvasnice, řepné řízky (řádně namočené a zcela bez melasy), psyllium nebo speciální prebiotika a probiotika určená přímo pro koně. Někdo doporučuje i slupky ze psyllia, protože vytvářejí gel na střevní sliznici, který pomáhá "napravit" stav trusu. Vždy opatrně – u každé nové potraviny zkoušejte nejprve malou dávku a pozorujte reakce. Pokud kůň dobře snáší vařenou rýži, můžete ji dávat po lžících každé tři až čtyři hodiny. Klasikou je i jablečné pyré (rozvařená jablka bez cukru a slupky), které je lehce stravitelné a trochu "staví". U neúplně vyvinutých hříbat se doporučuje i vyřeďené kozí nebo kravské mléko, ale i zde vždy po dohodě s odborníkem.
Obrovskou chybou je vracet rychle původní dávku jadrného krmiva jen proto, že průjem částečně polevil. Střeva jsou rozdrážděná a návrat k běžnému režimu musí být pozvolný, nejméně po 3–5 dnech od zmizení potíží, a to v malých dávkách. Zvlášť u koní se sklonem k laminitidě nebo kolikám je opatrnost na místě. Doplňky typu elektrolytů, vitamínů skupiny B a další podpůrná výživa – například produkty s názvy "Stelakor", "Pro-Biotin" nebo "Equi-Yeast" – najdete běžně v e-shopech se zvířecí výživou, ale ne všechny jsou vhodné pro akutní průjem. Sázejte na ověřené produkty a vždy sledujte aktuální stav koně.
Na závěr fakta: průjem u koní není výjimečný, nejčastěji je způsobený změnou krmení, stresem a parazity. Zachovejte klid, sáhněte po senu, černém uhlí a čisté vodě, sledujte pitný režim a nikdy nečekejte s voláním veterináře, když je kůň apatický nebo krvácí. Neřešte vše najednou, sledujte stav a pište si poznámky. Někdy i malý detail rozhodne, jestli kůň za pár dní zase poběží po pastvině nebo skončí v boxu na kapačkách. Chovejte se ke koním jako ke svým nejlepším kamarádům – a průjem zvládnete včas a beze ztrát.